STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD

PRO STUDIUM V DOKTORSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMECH

SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ

OBCHODNĚ PODNIKATELSKÉ FAKULTY V KARVINÉ

Čl. 1

Úvodní ustanovení

[1] Studijní a zkušební řád pro studium v doktorských studijních programech Slezské univerzity v Opavě, Obchodně podnikatelské fakulty v Karviné je vnitřním předpisem fakulty podle § 33 odst. 2 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), (dále jen „zákon“).

[2] Studium v doktorském studijním programu (dále jen „studium“) je uskutečňováno v souladu s § 47 zákona.

[3] Tento řád upravuje základní otázky studia v doktorských studijních programech na Slezské univerzitě v Opavě, Obchodně podnikatelské fakultě v Karviné (dále jen „fakulta“).

[4] Doktorský studijní program je zaměřen na vědecké bádání a samostatnou tvůrčí činnost v oblasti výzkumu. Studium je orientováno na prohloubení teoretických poznatků a přípravu k samostatné tvůrčí vědecké práci v daném oboru. Dosažená úroveň znalostí v oboru je prokazována státní doktorskou zkouškou. Schopnost dosahovat původních vědeckých výsledků a dále je rozvíjet je prokazována zpracováním a obhajobou dizertační práce.

[5] Fakulta je oprávněna uskutečňovat studium v akreditovaných studijních programech. Seznam akreditovaných doktorských studijních programů je součástí statutu Slezské univerzity (dále jen „univerzita“).

[6] Fakulta může uskutečňovat studium ve spolupráci s jinými vysokými školami (fakultami) a dalšími vědeckými pracovišti na základě uzavřené dohody.

Čl. 2

Formy studia

[1] Všechny doktorské studijní programy na fakultě mají formu prezenční a kombinovanou.

[2] V prezenční formě studia je studium uskutečňováno převážně za přítomnosti studenta na pracovišti, které garantuje jeho individuální studijní plán (dále jen „školící pracoviště“). Školícím pracovištěm je obvykle katedra, příp. jiné vědecko-výzkumné pracoviště fakulty.

[3] V kombinované formě studia je studium částečně uskutečňováno formou samostatné přípravy doktoranda, převážně mimo školící pracoviště.

[4] Standardní doba studia je tři roky. Na standardní dobu studia je sestavován individuální studijní plán v prezenční formě studia. U kombinované formy studia je studijní plán sestavován zpravidla na čtyři roky.

[5] Maximální doba studia v doktorském studijním programu je šest let od zahájení studia; v prezenční formě studia je možné studovat maximálně pět let.

Čl. 3

Oborová rada doktorského studijního programu fakulty

[1] Oborová rada je minimálně sedmičlenná. Její členy jmenuje děkan po projednání ve vědecké radě fakulty (dále jen „vědecká rada“) z předních akademických a vědeckých pracovníků univerzity, jiných vysokých škol a vědecko-výzkumných pracovišť nebo odborníků z praxe.

[2] Předsedu oborové rady volí ze svého středu její členové a jmenuje děkan.

[3] Oborová rada zejména:

a) navrhuje děkanovi vymezení obsahu přijímacích zkoušek do příslušného doktorského studijního programu;

b) navrhuje vzorové studijní plány studia daného doktorského studijního programu, jejichž součástí jsou společné studijní povinnosti doktorandů, minimální rozsah dalších povinností, výstupy (např. prezentace ve výuce aj.), rozsah a obsah studijních povinností; rámcové studijní plány po projednání ve vědecké radě vyhlašuje děkan;

c) schvaluje individuální studijní plány doktorandů a témata jejich doktorských prací, podává prostřednictvím děkana vědecké radě ke schválení návrhy na jmenování, příp. odvolání školitele a konzultanta;

d) vyhodnocuje studium jednotlivých doktorandů, zejména schvaluje jejich roční hodnocení a příp. změny individuálních studijních plánů;

e) vyjadřuje se k žádostem studentů o změnu formy či oboru studia;

f) pravidelně nejméně jednou za rok hodnotí průběh studia všech doktorandů a předkládá hodnocení děkanovi a jeho prostřednictvím vědecké radě;

g) koná i jinou činnost směřující k tomu, aby doktorské studium mělo vysokou úroveň a iniciuje návrhy na případné úpravy doktorských studijních programů.

[4] Zasedání oborové rady svolává její předseda podle potřeby, nejméně však dvakrát za rok. Jednání oborové rady se řídí jednacím řádem oborové rady, který vydává děkan. Kopie zápisů z jednání oborové rady jsou zasílány děkanovi.

[5] Organizaci doktorského studia zajišťuje Ústav doktorských studií (dále jen „ÚDS“). ÚDS je samostatné pracoviště fakulty, které vede administrativní a studijní agendu doktorských studijních programů. Vedoucí ÚDS je jmenován děkanem po projednání ve vědecké radě fakulty z členů oborové rady. Je podřízen děkanovi a je členem kolegia děkana a členem vědecké rady.

Čl. 4

Školitel, konzultant a učitelé

[1] Po dobu studia je doktorandovi určen na návrh oborové rady a děkana školitel. Školitele pro jednotlivé studijní obory schvaluje vědecká rada. Školitel je odborným garantem vědecké výchovy doktoranda, včetně metodického vedení dizertační práce, jeho zapojení do grantů a projektů i do pedagogické a publikační činnosti. Školitel sestavuje společně s doktorandem jeho individuální studijní plán, průběžně sleduje průběh studia doktoranda, navrhuje oborové radě výroční hodnocení doktoranda za uplynulý akademický rok. Může oborové radě navrhnout ustanovení konzultanta. Má právo účastnit se zkoušek doktoranda v rámci studia. Evidenci školitelů a jimi vedených doktorandů vede ÚDS.

[2] Konzultant pomáhá studentovi s konkrétní částí jeho vědecké práce; konzultant může dočasně zastupovat školitele, v takovém případě má jeho práva a povinnosti. Evidenci konzultantů a jimi vedených doktorandů vede ÚDS.

[3] Školitelem a konzultantem může být profesor nebo docent fakulty nebo univerzity, případně významný specialista v daném oboru. Ten však musí být nositelem titulu DrSc., docentem nebo profesorem.

[4] Školitel může vést nejvýše 5 doktorandů. Vyšší počet doktorandů u jednoho školitele může ve zdůvodněných případech na návrh předsedy oborové rady a po schválení oborové rady povolit děkan.

[5] V případě prokázaného neplnění povinností školitele nebo neuspokojivé činnosti doktoranda, na kterou však školitel neupozornil, nebo nemůže-li školitel činnost školitele vykonávat, může vědecká rada na návrh oborové rady a děkana určit doktorandovi jiného školitele.

[6] Přednášejícími v kurzech doktorských studijních programů mohou být profesoři, docenti a další významní odborníci, schválení vědeckou radou.

Čl. 5

Přijímací řízení

[1] Přijetí ke studiu probíhá v souladu s § 48 - § 51 zákona.

[2] Podmínkou přijetí ke studiu je řádné ukončení studia v magisterském studijním programu.

[3] Přijetí ke studiu probíhá na základě přihlášky uchazeče o studium a před minimálně tříčlennou přijímací komisí. Přijímací komise je složena z členů oborové rady, předpokládaného školitele, konzultanta a dalších odborníků v příslušném oboru.

[4] Uchazeč o studium musí při přijímací zkoušce prokázat odborné znalosti a předpoklady pro samostatnou vědeckou práci. Při prověřování odborných znalostí musí uchazeč prokázat znalosti pokročilého kursu mikroekonomie a makroekonomie, ekonomických teorií a matematickostatistických metod. Část přijímacího řízení proběhne v angličtině, aby komise mohla ověřit znalosti uchazeče z anglického jazyka.

[5] Součástí přijímací zkoušky je rozprava k odborné písemné práci (v rozsahu 10 – 15 stran textu) uchazeče, ve které prokazuje zájem o studijní obor. Odborná písemná práce je přílohou přihlášky ke studiu.

Čl. 6

Doktorandi

[1] Uchazeč o doktorský studijní program se stává studentem – doktorandem fakulty dnem zápisu. Je členem akademické obce univerzity i fakulty. Vztahují se na něj práva a povinnosti, dané zákonem, vnitřními předpisy univerzity a fakulty a studijním a zkušebním řádem pro studium v doktorských studijních programech.

[2] Při zápise vydá fakulta doktorandovi výkaz o studiu a průkaz studenta.

[3] Nejpozději šest měsíců po zápisu předloží doktorand prostřednictvím školitele předsedovi oborové rady individuální studijní plán. Individuální studijní plán musí být schválen školitelem a být v souladu s rámcovým studijním plánem daného doktorského studijního programu. Individuální studijní plán obsahuje zejména:

a) dva závazné kurzy studijního programu;

b) dva z nabízených povinně volitelných kurzů studijního oboru;

c) další studijní povinnosti, zejména záměr zapojení do grantů a projektů a obsahové zaměření předpokládaných publikací v časopisech, studijní pobyty a praxe na jiných pracovištích (i zahraničních), pedagogické aktivity;

d) rámcový termín státní doktorské zkoušky;

e) harmonogram vypracování doktorské dizertační práce a její obsahové zaměření, včetně rámcové osnovy.

[4] Individuální studijní plán doktoranda schvaluje oborová rada na návrh školitele a předsedy oborové rady. Také veškeré změny v individuálním studijním plánu doktoranda schvaluje na návrh školitele a předsedy oborové rady oborová rada.

[5] Vždy do konce června vypracuje doktorand písemnou zprávu o průběhu doktorského studia a plnění individuálního studijního plánu za uplynulý akademický rok. Tato zpráva je podkladem pro hodnocení doktoranda školitelem a je přílohou hodnocení školitele.

[6] Student – doktorand přestává být studentem fakulty:

a) dnem obhájení doktorské dizertační práce, která je poslední částí státní doktorské zkoušky;

b) po dobu přerušení studia;

c) zanecháním studia po písemném oznámení svého rozhodnutí děkanovi; dnem ukončení studia je den, kdy bylo oznámení o ukončení studia doručeno fakultě;

d) ukončením studia podle § 56, odst 1, písm. b) zákona; neplní-li doktorand požadavky vyplývající z individuálního studijního plánu a tohoto studijního a zkušebního řádu, zejména pokud neodevzdá doktorskou dizertační práci do šesti let od zahájení studia v případě kombinované formy studia, resp. do pěti let v případě prezenční formy studia; dnem ukončení studia je den, kdy rozhodnutí děkana o ukončení studia nabylo právní moci;

e) odnětím akreditace doktorského studijního programu; dnem ukončení studia je den, kdy uplynula lhůta stanovená v rozhodnutí ministerstva;

f) zánikem akreditace studijního programu podle § 80, odst. 4 zákona; dnem ukončení studia je den, ke kterému fakulta oznámila zrušení studijního programu;

g) vyloučením ze studia podle § 65, odst. 1, písm. c) nebo § 67 zákona; dnem ukončení studia je den, kdy rozhodnutí děkana o vyloučení ze studia nabylo právní moci.

Postup děkana při rozhodování podle písmen b), d) a e) se řídí § 68 zákona.

[7] Doktorandovi, který studium ukončil z důvodů uvedených v písmenech c) až g) vydá fakulta na jeho žádost výpis o splněných studijních povinnostech. Současně uvede, jak dlouho doktorand studoval a že studium řádně neukončil.

Čl. 7

Průběh a kontrola studia

[1] Studium probíhá podle individuálního studijního plánu pod vedením školitele a zpravidla za účasti konzultanta.

[2] Studenti mohou být zapojeni do pedagogické činnosti, která může mít formu řízené neplacené pedagogické praxe, která je součástí studia, nebo externí placené výuky. Celkový objem výuky by neměl přesáhnout 6 hodin týdně v průměru za každý semestr.

[3] Studium má dvě části, které se mohou časově překrývat:

a) část studijní, ukončenou státní doktorskou zkouškou;

b) část zaměřenou na zpracování dizertační práce, ukončenou její obhajobou.

[4] Minimální počet zapsaných doktorandů pro obsazení organizované výuky kurzů ve studiu je dán rozhodnutím děkana. Při nižším počtu doktorandů zapsaných pro daný kurz se výuka uskutečňuje formou individuálně řízeného studia.

[5] Splnění studijní části individuálního studijního programu studia prokáže doktorand vykonáním zkoušek z kurzů studijní části (dále jen „zkoušky“) a státní doktorské zkoušky.

[6] Zkoušky se konají před minimálně 3 člennou komisí, která je tvořena zkoušejícím (garantem příslušného kurzu nebo vyučujícím příslušného kurzu), školitelem a členem oborové rady. Obvykle je členem komise také další člen oborové rady nebo člen vědecké rady, příp. významný specialista v daném oboru nebo konzultant. V odůvodněných případech může být školitel nebo zkoušející (na základě písemného souhlasu předsedy oborové rady) zastoupen členem oborové rady.

[7] Zkoušky jsou klasifikovány „vyhověl(a)“ nebo „nevyhověl(a)“ a mohou být jednou opakovány. Děkan může ve výjimečných případech na žádost studenta povolit druhé opakování zkoušky. V takovém případě musí vyjádřit doporučení k tomuto postupu školitel a předseda oborové rady. Při opakování zkoušky musí být komise minimálně pětičlenná. Výsledek „vyhověl(a)“ se zapisuje do výkazu o studiu a do zkouškového protokolu. Výsledek „nevyhověl(a)“ se zapisuje pouze do zkouškového protokolu. Zkouškové protokoly eviduje ÚDS.

[8] Po skončení každého akademického roku probíhá hodnocení činnosti doktoranda před komisí, kterou jmenuje na návrh předsedy oborové rady děkan. Jejími členy jsou kromě školitele minimálně dva členové oborové rady. Po tomto hodnocení předkládá školitel oborové radě výroční hodnocení doktoranda, které oborová rada projedná nejpozději do konce září. Výroční hodnocení probíhá na základě osnovy, schválené oborovou radou. Předseda oborové rady předkládá hodnocení děkanovi.

[9] Výroční hodnocení musí obsahovat konstatování, že doktorand:

a) plní individuální studijní plán;

b) plní individuální studijní plán, i když neplní některé části bez zásadního vlivu na celkový průběh doktorského studia;

c) nesplnil povinnosti individuálního studijního plánu.

V případě hodnocení pod písmenem b) oborová rada stanoví, je-li třeba nedostatky odstranit, jakým způsobem se nedostatky napraví a případně stanoví k této nápravě termín. Děkan také může snížit výši stipendia podle platného stipendijního řádu univerzity.

V případě hodnocení pod písmenem c) může děkan na základě stanoviska oborové rady rozhodnout o ukončení jeho studia podle § 56, odst. 1, písm. b) zákona ke stanovenému dni zápisu.

[10] Zápis do dalšího roku studia probíhá v souladu s harmonogramem akademického roku. Pokud se doktorand ve stanoveném termínu nezapíše a do pěti pracovních dnů se neomluví a nebo jeho omluva nebude děkanem uznána, bude doktorandovi studium ukončeno podle § 56, odst. 1, písm. b) zákona ke stanovenému dni zápisu.

[11] Časový harmonogram studia v průběhu akademického roku (zejména začátek a konec organizované výuky v jednotlivých semestrech, prázdniny, období volna v době svátků) jsou dány harmonogramem akademického roku. Celková délka prázdnin v akademickém roce je minimálně osm týdnů.

[12] Vědeckovýzkumná část doktorského studia spočívá ve zpracování dizertační práce, ve které student prokazuje schopnost dosahovat tvůrčích vědeckých výsledků. Dizertační práce musí obsahovat doktorandovy původní a uveřejněné výsledky výzkumu nebo výsledky připravené k uveřejnění. Součástí vědeckovýzkumné činnosti je zapojení doktoranda do grantů a projektů a prezentace výsledků vědeckovýzkumné činnosti před odbornou veřejností.

[13] Přestup z jedné formy studia do jiné formy studia je v pravomoci děkana. K písemné žádosti doktoranda se vyjadřuje školitel a žádost musí být doporučena oborovou radou. V souladu s tímto studijním a zkušebním řádem musí být schválen nový individuální studijní plán.

Čl. 8

Přerušení studia

[1] Ze závažných důvodů může děkan studium na nezbytně nutnou dobu přerušit. Studium může být přerušeno i opakovaně, minimálně na dobu jednoho semestru, maximálně na dva roky.

[2] O dobu přerušení studia se prodlužuje doba k odevzdání doktorské dizertační práce. Doktorská dizertační práce však musí být odevzdána nejpozději do šesti let od zahájení studia pro kombinovanou formu studia a pět let pro prezenční formu studia.

[3] Děkan může přerušit studium buď na základě písemné žádosti doktoranda, nebo z vlastního podnětu v případě, že je toho zapotřebí k odvrácení újmy hrozící doktorandovi, jestliže její původ nesouvisí s dosavadním plněním studijních povinností. V každém případě vyžaduje přerušení studia písemný souhlas školitele a předsedy oborové rady.

[4] Dnem přerušení studia doktorand pozbývá postavení studenta podle zákona a lhůty pro vykonání studijních povinností nemohou započít ani pokračovat. Pokud během přerušení studia došlo ke změně rámcového studijního plánu, podle kterého doktorand studoval, stanoví oborová rada na návrh školitele a v souladu s příslušným studijním programem, které studijní povinnosti musí doktorand splnit a lhůty pro jejich splnění. V této souvislosti může též doktorandovi stanovit povinnost vykonat v dané lhůtě rozdílové zkoušky.

[5] Uplynutím doby, na kterou bylo studium přerušeno, vzniká tomu, jemuž bylo studium přerušeno, právo na opětovný zápis do studia. Pominou-li důvody pro přerušení studia, může děkan na písemnou žádost toho, jemuž bylo studium přerušeno a po písemném souhlasu školitele, ukončit přerušení studia i před uplynutím stanovené doby přerušení studia. I v takovém případě však musí být změna trvání přerušení studia v souladu s čl. 8, odst. 1.

Čl. 9

Státní doktorská zkouška

[1] Státní doktorská zkouška je završením studijní části doktorského studia. Zahrnuje vědeckou rozpravu ze dvou předem stanovených kurzů a vědeckou rozpravu k tezím dizertační práce. Státní doktorská zkouška prověřuje teoretické znalosti doktoranda v rozsahu daném studijním programem a rámcovým studijním plánem. Státní doktorská zkouška je veřejná.

[2] Státní doktorská zkouška se klasifikuje „vyhověl(a)“ nebo „nevyhověl(a)“. Lze ji opakovat jen jednou, nejdříve po 6 měsících. Termín a podmínky opakování státní doktorské zkoušky stanoví děkan na návrh státní doktorské komise. Nesloží-li doktorand státní doktorskou zkoušku do 4 let od zápisu ke studiu, posuzuje se tato skutečnost tak, že nastal případ uvedený v čl. 6, odst. 6, písm. d).

[3] Písemnou přihlášku ke státní doktorské zkoušce podává doktorand po splnění všech povinností studijní části individuálního studijního programu. Státní doktorská zkouška předchází obhajobu dizertační práce. Písemná přihláška musí být doložena souhlasem školitele a oborové rady. Oborová rada navrhne děkanovi složení zkušební komise pro státní doktorskou zkoušku a termín konání státní doktorské zkoušky.

[4] K žádosti o vykonání státní doktorské zkoušky přiloží doktorand teze dizertační práce, obsahující zhodnocení poznatků a formulaci cílů a metod řešení problematiky, na kterou je obsahově zaměřena dizertační práce.

[5] O konání státní doktorské zkoušky rozhodne děkan, který jmenuje zkušební komisi. Rozhodnutí děkana je sděleno do třiceti dnů předsedovi oborové rady, školiteli a doktorandovi. V případě záporného stanoviska musí oznámení děkana obsahovat zdůvodnění.

[6] Pro hodnocení tezí ke státní doktorské zkoušce jmenuje předseda oborové rady dva oponenty. Jedním z oponentů může být školitel.

[7] Státní doktorská zkouška se koná před zkušební komisí. Tato komise se skládá z předsedy, místopředsedy a nejméně pěti dalších členů včetně odborníků jmenovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“). Předseda komise musí být profesorem, místopředseda profesorem nebo docentem. Nejméně dva členové komise nesmí být zaměstnanci fakulty. Komise je usnášeníschopná, pokud je přítomno nejméně pět členů komise včetně předsedy nebo místopředsedy. Z přítomných členů nesmí být alespoň jeden zaměstnanec fakulty.

[8] Státní doktorská zkouška probíhá v českém jazyce. V případě písemné žádosti doktoranda může proběhnout v jazyce anglickém. V takovém případě přihlédne k této skutečnosti oborová rada při návrhu na složení státní doktorské komise, resp. děkan při jejím jmenování.

[9] Právo zkoušet u státní doktorské zkoušky mají pouze profesoři, docenti, odborníci schválení vědeckou radou a odborníci jmenovaní MŠMT.

[10] Na neveřejném zasedání zhodnotí doktorská zkušební komise průběh státní doktorské zkoušky a v tajném hlasování rozhodne o její celkové klasifikaci. Nezíská-li klasifikační stupeň „vyhověl(a)“ nadpoloviční většinu hlasů všech přítomných, je státní doktorská zkouška hodnocena „nevyhověl(a)“. O státní doktorské zkoušce vyhotoví doktorská zkušební komise protokol podepsaný všemi jejími přítomnými členy. Bezprostředně po ukončení zasedání oznámí předseda zkušební komise studentovi celkové hodnocení státní doktorské zkoušky.

Čl. 10

Dizertační práce

[1] Dizertační práce prokazuje schopnost a připravenost doktoranda k samostatné teoretické a tvůrčí činnosti v oblasti ekonomického výzkumu; musí obsahovat původní uveřejněné vědecké výsledky doktoranda nebo výsledky přijaté k uveřejnění. Dizertační práce je zpravidla původní ucelené pojednání, je možno uznat i soubor publikací nebo ke zveřejnění přijatých rukopisů, opatřených integrujícím textem.

[2] Dizertační práce je psána v českém nebo slovenském jazyce. V případě písemné žádosti doktoranda může být napsána anglicky. V takovém případě probíhá také obhajoba zpravidla v angličtině.

[3] Doktorand odevzdává písemnou žádost o obhajobu, autoreferát a dizertační práci v nejméně pěti vyhotoveních vedoucímu ÚDS společně s potřebnými doklady, specifikovanými ÚDS. Práci odevzdává také v elektronické podobě. Žádost musí obsahovat vyjádření školitele a vyjádření oborové rady, přičemž obě vyjádření musí zahrnovat jednoznačné konstatování, zda doporučují nebo nedoporučují dizertační práci k obhajobě.

[4] Autoreferát slouží k informování odborné veřejnosti o hlavních výsledcích práce. V autoreferátu je stručně uveden obsah doktorské dizertační práce. Autoreferát obsahuje 3 stránkové resumé v jiném jazyce, než ve kterém je autoreferát napsán. Formální úpravu autoreferátu a počet odevzdávaných výtisků stanoví ÚDS.

Čl. 11

Obhajoba dizertační práce

[1] Pokud žádost doktoranda a další předložené materiály splňují všechny formální náležitosti, předloží předseda oborové rady po projednání v oborové radě děkanovi žádost o obhajobu společně s návrhem na složení komise a návrhem oponentů. Děkan jmenuje po schválení na nejbližší vědecké radě komisi pro obhajobu, jejího předsedu, místopředsedu a oponenty.

[2] Obhajoba dizertační práce se koná před komisí pro obhajoby. Obhajoba je veřejná.

[3] Komise pro obhajobu je vždy minimálně sedmičlenná včetně odborníků jmenovaných MŠMT. Je složena z předsedy a místopředsedy, tří oponentů a dalších významných akademických a vědecko-výzkumných pracovníků fakulty, dalších fakult univerzity, jiných vysokých škol a vědeckovýzkumných pracovišť, případně i jiných významných odborníků z praxe. Nejméně dva členové komise pro obhajobu nesmí být zaměstnanci fakulty. Členy komise pro obhajoby mohou být pouze profesoři, docenti, odborníci schválení vědeckou radou fakulty a odborníci jmenovaní MŠMT.

[4] Oponenti jsou odborníky v příslušném oboru. Nejméně dva oponenti musí být profesory nebo docenty nebo nositeli vědecké hodnosti DrSc. Nejvýše jeden oponent může být zaměstnancem fakulty. Oponentem nemůže být jmenován školitel, přímý nadřízený nebo přímý podřízený doktoranda.

[5] Každý oponent vypracuje samostatný písemný posudek nejpozději do dvou měsíců nebo oznámí do 15 dnů ode dne doručení jmenování oponentem, že posudek nemůže vypracovat. Není přípustné, aby některý oponent nahradil posudek prohlášením, že se připojuje k posudku jiného oponenta. Pokud ÚDS neobdrží posudek do dvou měsíců, jmenuje děkan jiného oponenta.

[6] Oponentský posudek musí obsahovat zejména:

a) zhodnocení, zda a jak dizertační práce splnila stanovený cíl;

b) vyjádření k postupu řešení problému a k výsledkům dizertační práce s uvedením konkrétního přínosu doktoranda;

c) vyjádření k významu pro praxi a rozvoj vědního oboru;

d) vyjádření k formální úpravě dizertační práce a jazykové úrovni;

e) vyjádření k publikačním aktivitám doktoranda;

f) vyjádření k jeho zapojení do vědeckovýzkumné činnosti na školícím pracovišti;

g) jednoznačné vyjádření oponenta, zda dizertační práci doporučuje nebo nedoporučuje k obhajobě.

[7] V případě negativního hodnocení alespoň dvěma oponenty rozhodne předseda oborové rady o zastavení řízení a s rozhodnutím písemně seznámí děkana, školitele, předsedu komise pro obhajobu a doktoranda. Doktorand má možnost předložit přepracovanou dizertační práci.

[8] Pokud nemá dizertační práce formální či odborné nedostatky a alespoň dva oponentské posudky jsou kladné, určí předseda oborové rady po projednání s předsedou komise pro obhajobu do 4 týdnů po obdržení posledního posudku termín a místo konání obhajoby dizertační práce. ÚDS to oznámí nejpozději 6 týdnů před tímto datem děkanovi se žádostí o vyhlášení konání obhajoby. Termín a místo vyhlášeného konání obhajoby dizertační práce oznámí ÚDS písemně také doktorandovi a členům komise pro obhajoby a uveřejní na úřední desce fakulty, a to nejpozději 4 týdny před termínem konání.

[9] Alespoň 14 dnů před obhajobou je dizertační práce včetně oponentských posudků vystavena na místě zveřejněném na úřední desce fakulty. Každý, kdo má o předmětnou práci zájem, může do dizertační práce nahlížet, činit z ní poznámky i výpisy a podat písemně předsedovi komise pro obhajobu nejpozději v den obhajoby svůj posudek nebo vyjádření nebo je ústně přednést při veřejné obhajobě. Doktorand je povinen k nim zaujmout stanovisko.

[10] Doktorand může vzít zpět předloženou dizertační práci a žádost o její obhajobu v celém průběhu přípravného řízení až do zahájení obhajoby.

[11] Obhajoba dizertační práce se skládá ze dvou částí:

a) jednání před komisí pro obhajobu,

b) neveřejného zasedání komise pro obhajobu.

[12] Veřejná obhajoba dizertační práce je řízená předsedou komise pro obhajobu. V krátké přednášce doktorand seznámí komisi pro obhajobu s cílem, metodickými postupy a hlavními závěry dizertační práce. Následuje vyjádření oponentů, reakce doktoranda a poté všeobecná rozprava.

[13] Při obhajobě je nezbytná přítomnost nejméně pěti členů komise pro obhajobu a dvou oponentů. Nepřítomnost třetího oponenta je možná pouze v případě, že jeho písemný posudek byl kladný a že všichni přítomní členové komise pro obhajobu souhlasí s tím, aby se obhajoba konala bez přítomnosti tohoto oponenta. Jeho posudek se v tomto případě přečte.

[14] V případě, že se autor negativního posudku nebude moci zúčastnit obhajoby po dobu tří měsíců od data původní obhajoby, garant obhajobu odloží a navrhne v souladu s odst. 1 dalšího oponenta.

[15] Komise pro obhajobu na neveřejném zasedání, kterého se účastní oponenti, zhodnotí doktorskou dizertační práci i průběh obhajoby a rozhodne tajným hlasováním (včetně hlasů oponentů) o klasifikaci obhajoby stupněm „vyhověl(a)“ nebo „nevyhověl(a)“. Stanovisko komise pro obhajobu je kladné, vyjádří-li se nadpoloviční většina přítomných členů komise pro obhajobu a přítomných oponentů pro hodnocení „vyhověl(a)“. O výsledku obhajoby sepíše předseda komise pro obhajobu protokol podepsaný všemi přítomnými členy komise pro obhajobu. Předseda komise pro obhajobu bezprostředně po vyhotovení protokolu veřejně oznámí doktorandovi výsledky obhajoby.

[16] V případě klasifikace „nevyhověl(a)“ má doktorand právo podat přepracovanou dizertační práci. Doktorand může opakovat obhajobu po přepracování doktorské dizertační práce nejvýše jednou, nejdříve však za šest měsíců. V případě opakovaného neobhájení a přesvědčení doktoranda, že předložená dizertační práce má odpovídající úroveň, má doktorand právo podat námitky k vědecké radě. Námitky dává na vědomí školiteli a oborové radě. Rozhodnutí vědecké rady je konečné.

[17] V případě úspěšné obhajoby doktorské dizertační práce předloží vedoucí ÚDS do 10 dnů ode dne obhajoby děkanovi protokoly s klasifikací obhajoby doktorské dizertační práce, státní doktorské zkoušky a s celkovou klasifikací studia a návrhem na udělení akademického titulu „doktor“.

[18] Děkan předkládá návrh na udělení akademického titulu „doktor“ ke schválení vědecké radě.

Čl. 12

Udělení akademického titulu

[1] Absolventům studia v doktorských studijních programech uděluje fakulta akademický titul „doktor“ (ve zkratce „Ph.D.“ uváděné za jménem).

[2] Univerzita vydává na návrh děkana absolventům doktorských studijních programů diplom s uvedením studijního programu, studijního oboru a uděleného akademického titulu „doktor“. Absolvent studia dále obdrží vysvědčení o státní doktorské zkoušce a o obhajobě dizertační práce.

Čl. 13

Organizace a ekonomické zabezpečení studia

[1] Doktorské studium zajišťují po odborné stránce školící pracoviště. Školící pracoviště zajišťují také odbornou, příp. pedagogickou stránku vědeckovýzkumné části doktorského studijního programu.

[2] Koordinaci veškerých obsahových a administrativních aktivit zajišťuje ÚDS.

[3] Studium je ekonomicky zabezpečováno z rozpočtu fakulty.

Čl. 14

Cizinci

[1] Na cizince studující v českém jazyce se pohlíží jako na studenty, kteří jsou státními občany České republiky.

[2] Akreditované studijní obory je možno studovat v anglickém jazyce. V takovém případě je možno stanovit cizinci v souladu s § 58, odst. 5 zákona poplatek za studium.

Čl. 15

Závěrečná ustanovení

[1] Návrh tohoto řádu byl schválen akademickým senátem fakulty dne 28. ledna 2004.

[2] Tento řád byl schválen v souladu s § 9, odst. 1, písm. b) zákona Akademickým senátem Slezské univerzity v Opavě dne 19. 4. 2005.

[3] Tento řád nabývá platnosti a účinnosti dnem jeho schválení Akademickým senátem Slezské univerzity v Opavě.

Doc. Dr. Vojtěch Malátek, CSc.

děkan